Rok 2020 byl nejen pro náš domov, ale pro všechna zařízení
pro výkon ústavní výchovy odlišný v mnoha směrech. Dětské domovy, výchovné
ústavy a další dětská zařízení se musela potýkat s novými situacemi, které
nastolila koronavirová krize, zdolávat mnoho překážek a pružně reagovat na
dosud nepoznané problémy.
Na jaře při takzvané první vlně epidemie jsme
postrádali ze strany státu a ministerstva školství pomoc i pokyny jak
postupovat v případě vyskytnutí nákazy v zařízení, chyběl krizový scénář.
Situace v dětských domovech nebyla řešena na vládní úrovni, v ústavech chyběla
desinfekce i roušky. O Dětský domov a Zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc v Nové Vsi u Chotěboře se postaral jeho zřizovatel Kraj Vysočina, který
zajistil dodávku ochranných prostředků. Další pomoc jsme získali i od města
Chotěboř a pravidelných sponzorů a dobrovolných dárců.
V druhé vlně již byly ochranné pomůcky
distribuovány státem prostřednictvím kraje, ministerstvo školství a hygienické
stanice poskytly potřebná doporučení a postupy pro případ výskytu nákazy. Této
situaci jsme se nevyhnuly a začátkem prosince byl dětský domov týden uzavřen v
karanténě. Pracovníci i děti spolu trávili 24 hodin denně, vychovatelé museli
děti opět sami vzdělávat a vymýšlet pro ně pestrý odpolední program, aby
psychický dopad zákazu vycházení mimo areál a sociální izolace byl u dětí co
nejvíce minimalizován. Po skončení karantény byl provoz domova zajišťován ve
zvýšeném hygienickém režimu.
Velmi významně ovlivnilo život dětských domovů
celostátní uzavření základních a středních škol, neboť se ze dne na den musel
změnit celkový koncept práce vychovatelů, kteří slouží již od března
dvanáctihodinové služby v nepřetržitém provozu. Distanční výuka prověřila
schopnosti i kvality pedagogických pracovníků v našem zařízení, kteří se s
touto formou vzdělávání vypořádali se ctí a bez větších potíží. Samozřejmě bylo
velmi náročné zvládnout až osm dětí různého věku, když navíc každá škola má
nastavenou distanční výuku jinou formou. Někteří žáci seděli před obrazovkou
počítačů a telefonů a učili se přes internet, jiní dostávali úkoly na
vypracování. Při jejich plnění vychovatelé na děti dohlíželi, často
vysvětlovali látku i zadání, úkoly museli naskenovat a odeslat zpátky, a to na
každý předmět zvlášť a u každého žáka zvlášť. Samozřejmě, že malé děti mají
jiné potřeby a povinnosti než ty velké. Zpočátku byl velkým problémem
nedostatek výpočetní techniky, kterou nám opět obstarali sponzoři, různé nadace
a dárci. Některé počítače jsou však zastaralé a jejich funkčnost nemá dlouhé
trvání, narážíme i na přetížení wifi sítě.
Během první koronavirové vlny nám byla velkou
pomocí nabídka ZŠ a PŠ v Chotěboři, která zajistila denní docházku pedagogů pro
vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.
Musím konstatovat, že po druhé koronavirové vlně
jsou již vychovatelé vyčerpaní. Musí se totiž starat o děti a dospívající v
domově od rána do večera, dělat s nimi školní přípravu, a to samé pak se svými
dětmi doma. Riziko vyhoření vychovatelů v dětských ústavech je vysoké a to se
do budoucna může velmi negativně odrazit na vztazích s dětmi.
Blížící se Vánoce byly v našem zařízení vždy ve
znamení příprav na tradiční vánoční besídku. Přesto, že se tato pro nás
významná a slavnostní událost v roce 2020 neuskutečnila, všichni zaměstnanci se
upřímně snažili pro děti připravit nezapomenutelné a epidemiologickou situací
nepoznamenané vánoční svátky. Vychovatelky i vychovatelé spolu se svými
svěřenci napekli vánoční cukroví, všechny vnitřní prostory slavnostně
vyzdobili, děti psaly Ježíškovi a nemohly se dočkat dárků pod rozsvíceným
stromečkem. Nechyběly ani vánoční zvyky a slavnostní štědrovečerní večeře,
která proběhla jako každý rok v milé společnosti paní ředitelky. Největším
přáním dětí z dětských domovů je strávit štědrý den se svou rodinou. Právě
Vánoce bývají pro většinu lidí svátkem rodinné pohody. Proto si všichni do
Nového roku popřejme hodně zdraví, sil a milující rodinu nablízku.
Bc. Kateřina Pešková